Požádali jsme Františka, aby nám řekl něco o své fotografické zálibě a plánech do budoucna.
„Málo světla, málo času... To jsou, jak jsem si všiml, výmluvy lidí s fotoaparátem. Jen foťák nebo mobil v ruce z nikoho nikdy fotografa neudělal. Vím, o čem píšu. Pokouším se stát fotografem už padesát let a pořád se mám co učit. Mládí s fotoaparátem Corina mne nikam zvlášť neposunulo.
Zrcadlovka a barevné kinofilmy byly sice výzva, ale bez viditelnějších úspěchů. Spíš jsem jen vyházel spoustu nepodařených fotek. Až mnohem později jsem se od opravdického fotografa dozvěděl, že i vyhodit špatnou fotku je umění. Různé experimenty s prvními digitálními kompakty v pouzdrech pod vodu nestály za řeč. Až jsem doputoval k zrcadlovce v podvodním pouzdře a objevil kouzlo úpravy fotek ve fotoshopu. Postupně jsem se propracoval k tomu, že moje fotky začaly být koukatelné. Umění vyhodit nedokonalou fotku mi naštěstí zůstalo a jsem na sebe čím dál přísnější. V současné době jsem vzal na milost i mobil a občas ho používám taky pod vodu. Je to malé, pohodlné a často, zejména pro potřeby sociálních sítí, dostačující.
Teď mám před sebou dvě výzvy. Začal jsem fotit i na suchu a ejhle, najednou mám moc času a příliš světla. Z mého pohledu je focení pod vodou v tomto směru jednodušší. Výzva druhá: Za první důchod jsem si koupil deskový fotoaparát na formát 4"x 5"a začínám znovu od začátku. Tak možná za pár let budu mít na stejném místě výstavu analogové fotografie.“
