Hoaxy a falešné zprávy

Slovník pojmů

Co je to HOAX [čti „houks“]?

Hoax je záměrně vytvořený podvod, vydávající se za pravdu.  V širším významu může znamenat i falešnou zprávu, mystifikaci, poplašnou zprávu, ale i žert. Využít hoax lze ale i v propagandě.

Samotné slovo HOAX vzniklo na přelomu 18. a 19. století pravděpodobně úpravou slova hocus (kouzelník, kejklíř) či přímo z hocus pocus zdroj.

Českým internetem kolují desetitisíce řetězových e-mailů šířících polopravdy, lži či dezinformace. Podle průzkumu se s takovými e-maily setkala naprostá většina českých občanů, nemalá část je i dál přeposílá. Zároveň je e-mail primárním komunikačním kanálem pro většinu seniorů.

Co je to Fake News [čti „Fejk ňůs“]?

Fake News jsou články, které se tváří jako zpravodajství, ale v podstatě jsou to výmysly nebo polopravdy. Dost často se vyskytují na webech, které jsou dílem cizích zpravodajských služeb.

Slovo Fake je anglický výraz pro falešný nebo padělaný. Slovo News je také z angličtiny a znamená novinky nebo zprávy.

Co je Dezinformace?

Dezinformace je lživá, falešná, vymyšlená zpráva většinou s cílem ovlivnit úsudek jedince či společnosti. Snaží se vyvolat zdání důvěryhodnosti.

Nejrozšířenějším zdrojem dezinformací jsou dezinformační weby, jejichž články se nejvíce šíří na sociálních sítích a pomocí e-mailů.

Zajímavost: Klasickým příkladem dezinformace je klamná zpráva o údajném zabití studenta Martina Šmída na Národní třídě 17. listopadu 1989. Informaci vypustila Drahomíra Dražská. Fámu si prý vymyslela jen ze vzteku a z bezmoci nad tím, že byla na Národní třídě zraněna. zdroj

Jak rozeznat “podivný” e-mail?

Nejjednodušší je sledovat, zda-li zpráva obsahuje následující znaky: 

Velká písmena a výrazné barvy

Obojí má za cíl upoutat pozornost a vzbudit pocit umělé naléhavosti a závažnosti. Obvykle jsou používány ve společnosti s vykřičníky “!!!!!“.

Šokující novinky a výzva k dalšímu sdílení

“Tohle vám nikde jinde neřeknou, chtějí to utajit, pošlete to dál, než to smažou!!!” To je jedna z častých formulací, která se objevuje u řetězových manipulativních e-mailů. Klasická opakující se proklamace je “ale naše média o tom samozřejmě mlčí.”

Zprávě chybí důvěryhodný zdroj

Jak si ověřit zdroje? Jednoduchým nástrojem, jak zjistit o jednotlivých médiích více, je například navštívit stránku nfnz.cz/rating-medii.

Jak si ověřit informace na internetu?

Internet je masmédium, které je přesyceno velkým množstvím rozmanitých informací nejrůznější kvality. V minulosti byla odpovědnost za pravdivost informace a její ověření kladena na vydavatele konkrétního média, který musel posuzovat v souladu s etickými kodexy zpravodajství a publicistiky. V zásadě platilo, co je psáno, to je dáno (v původním kontextu platilo pro smlouvy). Většina populace byla především příjemci informací, nikoli jejich tvůrci. Produkce informací vyžadovala také finance (kapitál), bez kterého nebylo možné obsah masově rozšiřovat. Významnou úlohu hrály (a dosud hrají) mezinárodní tiskové agentury (sbírají fakta a nic než fakta) = Reuters, Associated Press, ITAR-TASS, stejně jako lokální tiskové agentury – ty mohou sbírat zprávy v domovských zemích a také přejímat zprávy z tiskových agentur a těm dále posílat zprávy lokální = ČTK (Česká tisková kancelář).

S příchodem informační společnosti, otevřením světa internetu a sociálních sítí odpadly veškeré bariéry – produkovat obsah může kdokoli, kdykoli, bez nutnosti disponovat financemi, bez požadavku na ověřování informací. Jen část informací je přebírána z ověřených zdrojů – tiskových agentur a kanceláří. Čtenář je v současnosti zároveň tvůrcem/producentem obsahu (blogy, Youtube kanály, alternativní weby), což na něj klade vyšší nároky – musí umět posoudit, které informace jsou pravdivé a které nepravdivé. Jak si je ale ověřit?

Pozor na selský rozum

Velmi často se ve vztahu k dezinformacím setkáváme s názorem, že nám při posuzování pravdivosti informací pomůže docela jednoduše selský rozum. Na ten se však v případě informací šířených online prostorem nelze stoprocentně spoléhat. Selský rozum (zdravý rozum, prostý rozum, sensus communis) vychází z vlastní zkušenosti, na základě které pronášíme soudy a hodnotíme, není tak nutné mít znalosti a dovednosti získané např. studiem. Selský rozum je také silně ovlivněn prostředím, ve kterém jsme žili a žijeme, komunitou, ve které se pohybujeme. Selský rozum má sklon ke zjednodušování, schematismu, dogmatismu, protože nebývá podložen kritickým myšlením, naprosto pak selhává při hodnocení věcí/jevů, se kterými nemáme každodenní přímou zkušenost.

Nečtěte pouze titulky

Před tím, než se rozhodnete zprávu přeposlat dále, přečtěte si ji celou – neomezujte se pouze na titulek, který nemusí odpovídat obsahu textu. Cílem titulků je především upoutat vaši pozornost, vyvolat emoční náboj a donutit vás na titulek kliknout či zprávu přeposlat dále.

Ověřte zdroj zprávy

Nejdříve je třeba zaměřit se na zdroj zprávy– tedy posoudit, zda je příslušný původce zprávy věrohodný. Pokud jde o web, který obsahuje dezinformace, konspirační teorie, hoaxy apod., neberte jej jako věrohodný zdroj. Zvláště obezřetní buďte v případě zpráv, přicházejících z tzv. dezinformačních webů (viz seznamy dezinformačních webů na Neovlivní.cz) – tyto zprávy nemusí být vyloženě nepravdivé, mohou obsahovat pravdivý základ, který je nepravdivými informacemi obalen, případně se zprávy zasazovány do nesprávného kontextu a spojovány s nesouvisejícími informacemi. Rovněž ověřte, zda zpráva nepochází z vyloženě humoristického či recesistického webu.

Ověřte zdroje informací, ze kterých zpráva čerpá

Často se internetem pohybují zprávy, které neobsahují odkaz na žádný zdroj. Samozřejmě neozdrojovaným zprávám bychom neměli věnovat pozornost – mohou obsahovat zcela nepravdivé či zkreslené informace. Nacházíme však také situace, kdy je zpráva podepsána neexistujícím autorem a odkazuje na neexistující autority – např. vědce, celebrity atd. S tímto se setkáváme např. u online podvodné inzerce, která odkazuje na neexistující autority (např. v případě zázračné výuky jazyků Ling Fluent, která je doteď součástí reklamní sítě). Internetem putují také zprávy odkazující na názor uznávané – často nežijící autority – a které zároveň odkazují na veřejnoprávní médium (třeba Český rozhlas). I zde je třeba postupovat obezřetně a ověřit si, zda nejde o dezinformaci. Do této kategorie patří např. podvržený citát Jana Wericha, podvržený citát Václava Havla či podvržený citát Zikmunda Lucemburského.

Jak upozorňuje Petr Nutil ze serveru Manipulatori.cz, tzv. „alternativní weby“ často odkazují jeden na druhý a vytváří spletitou síť rádoby-důvěryhodnosti, skrz kterou lze proniknout pouze se značnou dávkou trpělivosti. Nepravdivé zprávy také často vznikají opisem zahraničního zdroje různé kvality, takže je dobré si text zprávy přeložit třeba do angličtiny (k dispozici máme celou řadu online nástrojů) a vyhledat výskyt přeloženého textu třeba pomocí Google.

Ověřte, zda nejde o vyvrácený hoax

Velmi důležité je ověřit si, zda zpráva není pouhým hoaxem, který je již dávno vyvrácen a podroben důkladné analýze. K tomu již máme k dispozici celou řadu specializovaných internetových serverů jak v české, tak i anglické verzi. Zprávu můžete ověřit např. prostřednictvím serverů:

Pokud zpráva obsahuje fotografie či videa, ověřte jejich původ

Najít originální zdroj fotografie se můžeme pokusit skrze tzv. Reverzní vyhledávání, což neznamená nic jiného, než že obrázek nahrajete do specializovaného vyhledávače, který vyhledá jeho shodné, či podobné užití. Stejně tak lze odhalit využití fotografie ve smyšleném kontextu, což je jedna z oblíbených technik tvorby hoaxů. K tomu poslouží například Google Images. Do vyhledávacího pole stačí vložit adresu obrázku či ho nahrát. Stejnou službu, ale jednodušeji zvládne i internetový prohlížeč Chrome, ve kterém stačí na fotografii kliknout pravým tlačítkem a z nabídky vybrat vyhledání obrázku. Nepomůže-li Google, vyzkoušejte alternativní vyhledávač Tineye.

Zdroj: Petr Nutil, Manipulatori.cz

Vypadá to, jako úplná věda, že? Ale není! Stačí jen slepě nevěřit všemu, co se tváří jako zaručená pikantnost.

Zajímavý je také článek od Manipulatori.cz s názvem  “Proč věříme hoaxům a sdílíme je?” 

Chcete se podílet na boji proti dezinformacím v rámci našeho týmu?

Kontaktujte naši koordinátorku Nelu Melicharovou na e-mailové adrese:  nela.melicharova@pirati.cz .

Scroll to Top